Jdi na obsah Jdi na menu
 


Minulé a budoucí životy, záchrana ?

            V poslední době se knižní trh a nejen on zahalil informacemi o minulých životech a důkazech o nich. Na myšlence inkarnace stojí všechna východní učení a využívají ji i léčitelé, vědmy a okultní mistři. Pokud nás něco bolí nebo máme úzkosti, lékař nabídne pilulku nebo zákrok, ale může se stát, že nám to nepomůže. Co teď ? Že by byla příčina v dětství, nějaké trauma ? Na které si nepamatujeme.

Spěcháme se poradit, padáme do hypnózy, ale někdy i tak se příčina neobjeví. Tak proč nepřijmout myšlenku, že za to může nehoda nebo násilné umrtí v našem minulém životě. Proč ne ? Hlavně že máme nějaké vysvětlení. Navíc je to tak zajímavé, můžeme zjistit, že jsme třeba byli v Egyptě, nebo máme královský původ, i žebrák je dobrý, lecos vysvětluje o našich sklonech k workoholismu. Zdá se, že jsme myšlenku, že minulé životy je něco reálného docela rychle přijali, jdeme s módou, život je přeci víc, než to, co vidíme okolo sebe. Jen to křesťanství se pořád ne a ne poddat trendu.

K informacím a zážitkům, kdy prožíváme jinou identitu, dochází téměř vždy po okultním zákroku, ať už to je hypnóza, zasvěcení, holotropní dýchání, nebo jiná forma, kdy vyřadíme svou mysl z činnosti. Dá se tedy říct, že něco zažijeme, a pak si řekneme, ano, to, co jsem zažil, svědčí o tom, že jsem tu už jednou byl. Zažít můžeme ledacos, někdy k tomu napomůžou i drogy. Je to neskutečný svět, ale je zajímavý, a tajemství máme všichni rádi.

V Indii je to samozřejmé, v nemilosrdně předurčeném systému kast je člověk zařazen na celý život do kasty, ve které se narodil, chudý k chudému, bohatý k bohatému, duchovní jsou téměř nedotknutelní. Ta nejnižší kasta nemá téměř žádná práva, ale nikdo neprotestuje, je to přece karma, buďto byla dobrá, nebo špatná, a hlavně v chudobě jde karma nejlépe odčinit, a pak se narodit lépe.

Nejlepší ale je se už nikdy nenarodit a rozplynout se v prázdnotě. Takhle člověk jen trpí, a celou karmu uzavřít to je těžké i pro toho největšího světce. Tak aspoň se mít příště trochu líp, to snad stojí za to trpět.

Následuje svědectví obráceného hinduisty, který měl náběh na to stát se uctívaným mistrem a avatárem (božskou inkarnací) :

Indii nelze popsat nikomu, kdo ji sám nezhlédl. Bída, chudoba, nemoci a pověry jsou nepředstavitelné. Už vesnice skýtají šokující obraz, avšak hrůza, ve které žijí miliony lidí v indických městech, je zdrcující. Můj hostitel v Kalkatě mi řekl, že na ulicích tohoto města živoří více než milion lidí, kteří nemají ani hliněnou chatrč. Umírají tam, kde se narodili - v temné uličce nebo na špinavém chodníku v pražícím slunci. Nepoznali nic než nemoc, chudobu a beznaděj a snaží se naklonit si bohy, kteří neznají nejmenší soucit nebo slitování a jenom vyžadují větší bázeň. Žít a umírat v takové zoufalé bídě, a přitom poslouchat, že jsi vlastně bůh a že si to jenom musíš .uvědomit' - kdo by mohl vymyslet děsivější žert? Slyšet, že hnisavé rány na tvém těle, svírající pocit hladu v žaludku a hluboká prázdnota v duši jsou jenom mája, iluze... Může existovat satanštější podvod?

Když jsem viděl strádající masy Indů, bolelo mě u srdce. Divil jsem se, jak mohou lidé ze západu hledat v Indii duchovní poznání. Na základě vlastní zkušenosti jsem si uvědomil, že kořeny problémů v Indii tvoří hinduismus se svou fatalistickou vírou v karmu, reinkarnaci a falešné bohy. Jak jsou lidé na západě slepí, když hledají osvícení ve východní mystice! Ta není ničím jiným než temnotou a situace v Indii o tom vydává výmluvné svědectví. Tento ohromný klam pochází ze stejného pramene, který vede miliony lidí k sebezmaření při vidině ráje prostřednictvím požívání drog.

Sám jsem byl oklamán podobným způsobem a několik let jsem „očišťoval minulé životy“, byl to nikdy nekončící proces, ve kterém jsem se identifikoval s domělými osobnostmi a celou tu dobu jsem prosil Boha, aby mi odpustil. Marně.

Odpuštění už za nás vydobil na kříži Ježíš Kristus, a já mu vděčím za to, že už znám pravdu a vím, že jsem osvobozen. Cítím to jako nikdy předtím. Dál se tu budou objevovat nastrčené polopravdy, jako že i Ježíš je inkarnace jiného mistra, že v Bibli je něco pozměněno, a že inkarnace je konečná pravda, ale je to lež, nedává to vůbec žádnou naději, nekonečný koloběh znovuzrození, teoretické vysvobození z tohoto kruhu někdy v budoucnosti, ďábel nám slibuje řešení někdy, časem, když půjdeme jeho cestou, ale nemá žádnou moc to vykonat, a už vůbec ne chuť. Jen klame. Nemůže nic nabídnout, co by nám dalo pokoj duše, to může jen Ježíš, Boží Syn, ten, který zemřel za naše hříchy a dává nám zdarma milost a uvedení do Pravdy. Život pokračuje v Božím království, žádné další životy, trpění a očišťování karmy.

Na závěr opět pasáž z knihy Guru zemřel (Rabi R.Maharaj) :

Když Hamid řekl „amen", zeptal se, jestli se chci pomodlit vlastními slovy. Tiše, roztřesený vzrušením, jsem začal: „Pane Ježíši, nikdy jsem nestudoval Bibli a nevím, co v ní je, ale slyšel jsem, že jsi zemřel za mé hříchy na Golgotě, abys mi odpustil a smířil mě s Bohem. Děkuji ti, že jsi zemřel za mé hříchy a že jsi vstoupil do mého srdce a odpustil mi! Chci být novým, jiným člověkem!"

Po tváři mi tekly slzy pokání nad minulým životem: nad zlostí, nenávistí, sobectvím a pýchou, nad modlami, kterým jsem sloužil. Nad tím, že jsem přijímal uctívání, které náleží jedině Bohu, a že jsem si Boha představoval jako krávu nebo hvězdu či člověka. Modlil jsem se několik minut, a než jsem skončil, věděl jsem, že Ježíš není jenom jedním z milionů bohů. Je opravdu Bohem, po kterém jsem toužil. Setkal jsem se s Ježíšem vírou a zjistil jsem, že on je Stvořitel. Přesto však mě tak miloval, že se stal člověkem a zemřel za mé hříchy. S tímto poznáním jakoby ze mne spadla tma a do mé duše proudilo nádherné světlo. „Slunce jeho lásky" teď zářilo i v mém srdci!

Astrální cesty k jiným planetám, mimozemská hudba a psychedelické barvy, jogínské vize a vyšší stupně vědomí v hluboké meditaci - všechny tyto kdysi tak vzrušující zážitky teď lehly prachem a popelem. To, co jsem okoušel teď, nebyla jenom jiná psychická cesta, tím jsem si byl jist. Molly řekla, že Ježíš se sám prokáže jako pravý Bůh. Porozuměl jsem, co tím mínila. Žil teď ve mně. Věděl jsem, že ze mne sňal mé hříchy. Věděl jsem, že mě vnitřně proměnil v nového člověka. Nikdy jsem nebyl tak opravdově šťastný. Slzy pokání se změnily v slzy radosti. Poprvé v životě jsem poznal, co to je skutečný pokoj. Opustil mě pocit zoufalství, neštěstí a bídnosti. Měl jsem obecenství s Bohem a věděl jsem o tom. Byl jsem teď Božím dítětem, byl jsem znovuzrozený.

Tuto změnu působila Boží milost. Jako hindové jsme neměli žádný motiv pro odpouštění, protože v karmě odpuštění neexistuje. Nemohli jsme tedy jeden druhému odpouštět. Ale protože Bůh nám odpustil v Kristu, mohli jsme si teď také vzájemně odpustit. Prožili jsme pravdivost toho, co Kristus učil. Kdo neodpustí ze srdce druhým, tomu ani Otec neodpustí. On vložil tohoto ducha odpouštějící lásky do našich srdcí, a ani já jsem už proti nikomu nemohl mít zlobu.

 karma

Pro hinda zákon příčiny a důsledku, který předurčuje osud. Podle učení má karma nevyhnutelné důsledky pro každou myšlenku, každé slovo, každý čin mravního nebo duchovního rázu. Na tyto důsledky prý nestačí jeden život, a tak karma činí reinkarnaci nevyhnutelnou. Okolnosti a podmínky každého následujícího narození a události každého následujícího života prý jsou absolutně determinované chováním ve stejném věku minulého života. Karma nezná odpuštění. Každý člověk musí za své činy sám trpět.